Dnes jsem pocítil potřebu si zapálit po cca po dvou a půl hodinách za volantem. Naštěstí se mi podařilo tuto potřebu zahnat na odpočívadle kafem. Rozlepil jsem očka a zařadil se do pracovního procesu. Po obědě mě potěšili. Že prý to nejhorší mě ještě čeká. A tak pln obav očekávám dny následující. A doufajíc, že mě to už nepotká a, že jestli mě to potká tak překonám sám sebe. Pouze čas mi napoví.
Začínám mít obavy. Opět jsem pozoroval tu nemilou věc. A navíc mám obavu z úbytku hmotnosti... (při dvojnásobném až trojnásobném přísunu jídla)
Žádné komentáře:
Okomentovat