Nekouřím: Den Pětatřicátý

Dnes jsem nebyl pořádně vyspaný možná se to trošku projevilo na mých ranních aktivitách. Ale tak i tak opět sem za celý den nepocítil potřebu si zapálit. A tak snad jen mě trošku vytočil nefunkční nový toner v tiskárně.

Nekouřím: Den Čtyřiatřicátý

Dnešní den začal skvěle. S dobrou náladou se začal rozvíjet sic se nic nedělo, ale dobrou náladu sem měl. Ale bohužel jak dobře den začal o to hůř končil. Jedinou dobrou věc, kterou sem během večera mohl odfajfkovat bylo to, že i ve stresu sem si nechtěl zapálit. Což je fajn takže už 34. dní

Nekouřím: Den Třiatřicátý

Dnes po probděné noci, sem se cítil rozlámán. Ale opět můžu jen konstatovat už mě ani nenapadlo, že bych mohl udělat něco jiného něž si dát kafe. A jít zkontrolovat co se ve světě nového. Což je podle mě veliký úspěch. Možná tomu pomáhají i jiné faktory. Tak jako tak do večera jsem dělal na střídačku velký kulový a vůbec mi to nevadilo. Nakonec den nedopadl tak špatně jak to zprvu vypadalo. A opět jsem neměl jediný důvod dostat i jen chuť na cigáro. A tak jsem šťastný. A čekám, že snad už mě nic nepřekvapí.

Nekouřím: Den Dvaatřicátý

Dnes po raním probuzení z nějakého důvodu jsem se probudil brzo, ale nevěděl jsem proč. Tak jsem provedl lehkou kontrolu pc. A šel se znova uložit. Ve svoji podstatě jsem až do večera střídavě seděl u PC nebo spal. Sic mě chuť na cigáro nepotkala tenhle den. A tak jelikož doma byl klid tak ani nervy nebyly a tak ani uklidňovat jsem během dne nepotřeboval. To přišlo večer úplně kvůli něčemu jiném ale to patří zas úplně někam jinam. Ovšem chuť na cigáro to nebyla spíš chuť se někam schovat a utéct před světem. Nekouřím další den.

Nekouřím: Den Jednatřicátý

Dnes jsem se probudil s vyhlídkou krásného a napínavého dne, jelikož dnes je ten den kdy se opět vracím do školní lavice. A tak jsem byl zvědav jestli se obejdu bez mých školních neřestí. Po ranní kávě jsem vyrazil do školy. Škola byla fajn, seznámil jsem se s mnoha zajímavými lidmi. Skoro všichni byli starší o něco málo než já. V průběhu jsem zjistil, že den je opravdu nabitý. A že příště si musím přibalit velikou svačinu. Naštěstí, žádný abstinenční příznak jsem nepocítil. A tak jsem zvědav na sobotu.

Nekouřím: Den Třicátý

Dnes je tomu třicet dní co jsem se rozhodl, že přestanu kouřit. A tak jelikož zítra to bude přesně měsíc tak vás trošku navnadím a připravím si drobnou rekapitulaci. Od dnešního rána až do večera jsem neměl potřebu ničeho. A tak jsem si po školení které jsem absolvoval večer, dovolil trošinku zdřímnout. Abych se dostal tam, kde bych chtěl, ten den být.  Každopádně naštěstí mě ani nijak žádný abstinenční příznaky nedostaly. A tak jsem zvědav na další den. Protože nastává staronový režim. Jsem zvědav jak to zvládnu.

Nekouřím: Den Devětadvacátý

Ať dnešní den začal jak chtěl nedonutilo mě to se ponížit na takovou úroveň abych si zapálil. A svým způsobem jsem opět vyhrál sám nad sebou. Během večera mě opět chytl absťák ale nebyl tak hrozný a dal se ustat. A i přes to, že se přes den nic moc nedělo tak s respektem vyhlížím do dalšího dne.

Nekouřím: Den Osmadvacátý

Ráno to vypadalo na další nudný dlouhý den, bohužel se v průběhu dne stala opět obávaná věc. Začal absťák někdy chvilku po poledni. Začala zimnice podpořená teplotou v kanceláři, která se pohybovala proklatě nízko. Lehce před třetí hodinou skončila zimnice. A svět se po chvilce zdál zase normální. Do konce dne  pak už nenastala žádná krize ta si na mě zas počkala až těsně před usnutí. A tak jsem se jen pevně zabalil do peřin a usnul.

Nekouřím: Den Sedmadvacátý

Dnes byl od rána celkem klid. Chuť na cigáro ve směs žádná. Po práci jsem po cestě domů začal mít chuť a tak sem na to trošku šlápl. A hned jak jsem dorazil domů tak jsem do sebe naládoval něco sladkého, aby mě ta chuť přešla. Když se mi to podařilo zahnat tak jsem se přesunul k počítači. Tam jsem bez problémů strávil večer ale jak mile jsem se pokusil vstát. Tak jsem dostal absťák, byl jsem rád, že jsem se zvládl převalit do postele zachumlat do peřin a čekat a doufat, že se mi podaří usnout. Nakonec to po urputném boji přišlo. Spánek a jeho moc vysvobozující moc. A tak jsem zvědav co mi připraví další den.

Nekouřím: Den Šestadvacátý

Po docela náročné noci jsem se dnes poprvé probudil v šest. Ale jelikož nikde nikdo, všichni asi ještě spali. Tak jsem se nechal ukolébat znovu. (při vzpomínce na obdobné situace před tím než jsem přestal by moje první raní cesta vedla na cigáro) Po druhém probuzení, které bylo někdy kolem osmé jsem se pozdravil s jediným člověkem, který v tu dobu už byl vzhůru a nějak jsem si řekl, že bych si mohl ještě na chvilku lehnout. Co čert nechtěl tak jsem konečně zabral pořádně mno a probudil jsem se v poledne. A tak jsem se snažil rychle se zapojit do aktuálního dění. Mno do večera se stalo docela dost zajímavých věcí. A tak jsem byl pořád v jednom kole. =) Mno a jak rychle den skončil tak i začal. A já jsem zvědavý na další den.

Nekouřím: Den Pětadvacátý

Dnes sic trošku rozlámán z rána. Ale ve své podstatě šťastný. Mám ovšem už pár dní v hlavě brouka. Tak jsem zvědav. Jaké rozhodnutí nakonec učiním.Nekouřím již 25. dní což je docela hezké a začínám se trošku stydět, že sem k tomu musel být dokopán. Bohužel stále musím říci, že jsem nezačal přibírat. Spíše naopak.
To se ale snad časem změní. Tento den jak přišel tak odešel a já jsem stále nekuřák =).

Nekouřím: Den Čtyřiadvacátý

Dnes ač s podivem už na kouření jsem pomyslel poprvé v rámci psaní tohoto příspěvku neměl sem ani chuť ani potřebu. Hospodu i s kulečníkem jsem zvládl. A tak si myslím, že bych měl být strašně moc vděčný osobě co mě takhle nakopla, abych přestal. Už mě snad nic nezastaví.

Nekouřím: Den Třiadvacátý

Od rána už se ve mě držela naprostá pohoda umocněná několika věcmi. Občas sem si během odpoledne říkal za jak dlouho mě to vlastně přejde na dobro. Hodně lidí totiž tvrdí, že už to nikdy nepřejde. Já doufám, že ano.

Dnes během dne sem moc šancí na cigáro pomyslet neměl ani absťák nebyl. Nakonec ale den dopadl dobře =). Bez žádný větší hrůzy jsem usnul a usoudil že toto byl naprosto pohodový den.

Nekouřím: Den Dvaadvacatý

Od rána se mě držela dobrá nálada. Zvládl jsem hromadu věcí. Během dne mě na cigáro chuť nepřepadla. Bohužel večer za určitého stavu jsem už málem podlehl. Abych nepodlehl tak jsem se zavřel do pokoje zabalil do peřin a čekal až to přejde.Po chvíli jsem usnul a probudil jsem se a absťák byl tu tam. Naprosto vyčerpaný jsem se šel najíst. A po jídle jsem opět pokračoval ve spaní.  Ovšem toto byl zatím asi úplně nejhorší stav, který jsem zatím zažil.

Nekouřím: Den Jednadvacatý

Už si pomalu zvykám na to být bez cigára. Změnil jsem ranní rituály. Ale každou chvilku najdu činnost při, při které jsem byl zvyklý kouřit. Navíc dnes je "cool" nekouřit. A tak jsem moc rád, že jsem byl takhle nakopnut.
Den po dni je mi ovšem lépe ne fyzicky ale psychicky. Fyzicky se to prý začne zlepšovat tak za 3 měsíce. Jsem na to opravdu zvědav.
Dnes se kupodivu nic moc neodehrálo. Absťák až na jeden nebyly žádné. Byla to chvíle večer v hospodě, kdy jsem se musel pár vteřin opravdu držet. Nakonec vše dobře dopadlo. Doufám, že mě brzy přejde i chuť na to cigáro, protože to je jedna z věcí, která mě naprosto vytáčí, že tu chuť mám prostě pořád.
Mno jsem zvědav jak se ke mě zachová dvaadvacátý den.

Nekouřím: Den Dvacátý

I přes všechny nástrahy předchozího dne, ten dnešní začal lépe sice jsem zpocený sotva lezl z postele. Ale na druhou stranu chuť a absťák ztratili na síle. Tak jsem se mohl s veškerou vervou zase věnovat povinnostem. Během dne mě mnohem více než kouření trápilo mnoho dalších věcí které měli přednost. A večer až na zjištění že budu potřebovat novou židli. Jsem naštěstí žádné absťáky nepocítil.

Nekouřím: Den Devatenáctý

Ráno to vypadalo na docela bezva den, bohužel přišlo to s čím mě všichni strašili. Ani ne tak bolest ale spíš jako křeč stáhnuté plíce obtíž při každém nádechu a do toho strašná chuť si zapálit. A aby toho nebylo málo tak ještě každý průchod obývákem je jak past který jsem se celý den snažil vyhýbat. Protože tam leželo xy otevřených krabiček. A jen silou vůle sem se donutil se otočit a zamířit do "špajzu" najít tam nějaký jídlo abych alespoň trošku ten absťák zahnal. Večer kolem půlnoci přišla krize nejhorší. Zrovna v moment, kdy jsem se chystal přesunout se od počítače do postele. Naštěstí jsem měl dost rozumu a neopustil jsem pokoj. Lehl jsem si do postele. A snažil se rychle usnout naštěstí se mi to poměrně rychle povedlo. A i přes neklidné spaní. Mohu říct, jsem se probudil šťastný, že jsem ustál další den.

Nekouřím: Den Osmnáctý

Tento den byl kupodivu poměrně bezproblémový. Celý den jsem strávil na rodinné oslavě. Část osazenstva jsou kuřáci a já si nezapálil. Po tom co jsem odešel. Jsem se cítil zase o něco lépe. 

Během večera jsem se už jen věnoval příjemným záležitostem a na cigeretu jsem neměl ani pomyšlení. A když jsem ve 4. hodiny ráno usínal byl. Byl jsem na sebe tak trošku hrdý, že jsem vydržel další den.

Nekouřím: Den Sedmnáctý

Dnes jsem měl zvláštní sen, o tom jak se svět mění a jak se stáváme roboty pomalu a jistě. A tak jsem rád, že i tento den nekouřím nemám na to chuť. Ranní vážení neukázalo žádnou změnu vůči včerejší tézi že stále ztrácím na váze. Přemýšlím o tom, že začnu trošku sportovat. Abych to svoje tělo začal očišťovat důkladněji. Jen ještě nevím jak. Ale určitě bych to do začátku neměl přehánět. (Padl tady návrh abych nechodil pořád na kafe. A tento čas využíval ke cvičení prý, že by mi např 20 kliků každou hodinu vůbec neuškodilo... Nevím jestli se mi do toho vůbec chce, ale za rozvahu to rozhodně stojí.)
V průběhu dne sem na cigáro pomyslel jen několikrát, ale už ne v kontextu si zapálit. Večer opět nastala trošku krize ale dostatečně silná vůle mi pomohla si nezapálit.
A tak můžu prohlásit, že stojím čelem dnu osmnáctému a čekám na jeho výzvu.

Nekouřím: Den Šestnáctý

Dnes jsem pocítil potřebu si zapálit po cca po dvou a půl hodinách za volantem. Naštěstí se mi podařilo tuto potřebu zahnat na odpočívadle kafem. Rozlepil jsem očka a zařadil se do pracovního procesu. Po obědě mě potěšili. Že prý to nejhorší mě ještě čeká. A tak pln obav očekávám dny následující. A doufajíc, že mě to už nepotká a, že jestli mě to potká tak překonám sám sebe. Pouze čas mi napoví.
Začínám mít obavy. Opět jsem pozoroval tu nemilou věc. A navíc mám obavu z úbytku hmotnosti... (při dvojnásobném až trojnásobném přísunu jídla)

Nekouřím: Den Patnáctý

Po překrásném probuzení. Jsem celý den na cigáro ani nepomyslel.
Nepřišel jediný abstinenční příznak. Prostě nic. A tak pomalu začínám doufat, že to nejhorší je za mnou.
Je pravdou, že víc jím. A také jsem si všiml, že se častěji orosím. A to bez výraznějších známek námahy nebo horka.
Patnáctý den za mnou!!

Nekouřím: Den Čtrnáctý

Dnes po raní honičce sem opět narazil na činnost po které jsem byl zvyklý si zapálit. Změnil jsem to na sežrání dvou jogurtů. Velice mi to pomohlo navíc sem hned z rána byl takový čerstvý.
K večeru sem už žádný pocit si zapálit nepociťoval, ale už jen tak ze zvyku jsem měl hašlerku v puse. Jistota je jistota ...
Čtrnáct dní za mnou....

Nekouřím: Den Třináctý

Dnes sem nijak zvlášť nepociťoval chuť na cigáro. Jen lehounce ráno.
Celý den sem přežil tak nějak bez potřeby si zapálit. I ve chvilce kdy jsem byl vytočený. Jsem dostal hlad.
Což je dobré znamení nabrat potřebuji a čím víc papám tím lépe.
Čas od času mám pocit, že mě zamrazí zevnitř. Je to zajímavý pocit.

Nekouřím: Den Dvanáctý

Pomalu zjišťuji že budu muset najít nějakou novou činnost. Pač mi pravidelné procházky na cigáro chybí. Přemýšlel sem o nějakém cvičení. Jistě by mi prospělo. Každých pár hodinek udělat nějaké cviky.

Jinak abstinenční příznaky jsou tu tam. Sice mi všichni okolo tvrdí, že to teprve přijde. Doufám, že ne.

A už se těším na nabraní váhy. Jelikož se mi velice pěkně daří vyžírat ledničku. 

Nekouřím: Den Jedenáctý

Začínám si všímat, že přes den se mi vůbec kouřit nechce.

I přes celodenní sezení u počítače se mi chtělo kouřit jen cca 2x. Vždy stačilo kafe nebo nějaké jidlo.

Za to večery jsou krušné. 

Chuť ta psychická je strašlivá.

Každopádně dnes mi pomohl panáček a kus žvance.

A v závěru trošku pomohl alkohol.

Ale úspěšně mohu říci, že jsem přežil bez úhony další den nekouřit.

Nekouřím: Den Desátý

Od rána až do večera. Sem nepociťoval žádné horší změny.
Počet kafíček se snížil z 13. na 7.
Hospůdka mi nějak ani nevadila. Až na poslední pul hodinku kdy jsme tam zůstali dva.
To sem se držel zuby nehty.
Nakonec jsem to zvládl. Jupííí!!!!


Hlavní poznatky už po deseti dnech:
čas zase plyne normálně
nemám potřebu si zapálit
kouř z cigára cítím na neuvěřitelnou vzdálenost
papám o něco málo více
mám mnohem větší rozeznávací schopnosti na jednotlivé chuti poznám jich daleko více.
méně se mi mastí vlasy (zajímavý poznatek)

Nekouřím: Den Devátý

Je zajímavé ale opět po ránu vůbec nic.
Při nastoupení do auta trošku zakolísání, mentoska to vyřešila.
Do oběda opět ani chuť na cigáro nebyla.
Sem tam návaly zimy. Nic co by se nedalo nepřežít. Člověk se prostě oklepe a jde dál.
Díky pracovnímu klidu není žádný stres.
Po práci byl klid.
A chuť ani absťák nebyl až do rána.
Den Devátý za mnou !! jupíí.

Nekouřím: Den Osmý

Hned po ránu přišel trošku šok.
V práci i přes stres už chuť na cigáro nepřicházela.
Na kafi opět pokušení ale ustál sem ho.
V průběhu dne sem mnou třásla zima (můj názor je, že je to absťák, kolega tvrdí, že v kanclu byla zima. Nedokážu určit.
Cítil jsem lehkou bolest na pravé plíci. Jako když člověka chytá křeč.
Snížila se spotřeba kafí od začátku nekouření (z 10 na 5).
Večer těsně před spaním byl zatím asi nejhorší. Naštěstí sem brzo usnul.

Nekouřím: Den Sedmý

Dnes po ránu mě zachránila snídaně a spěch.
V práci nervozita mě nervuje. Mám chuť na cigáro. Opět mi pomáhá svačinka.
Po při řešení problémů se mi chce zapálit.
Naštěstí se držím motivace je motivace =).
Dnes sem opět jsem zaznamenával abstinenční příznaky zima a horko.
Zpozoroval sem na sobě jednu věc, myslel sem si, že už je pryč (budu se sledovat bedlivěji) docela mě to vyděsilo.
Každopádně kafe mi pomohlo od absťáku.
Týden úspěšně za mnou !!!

Nekouřím: Den Šestý

Dnes opět do pracovního kolotoče. Už při cestě do práce mi pomáhá zahnat chuť na cigárko hallska.
V práci po kafi a při obědě mě chytla strašná chuť naštěstí po ruce bylo trošku jídla vždy tak sem absťák zajedl.
U kafe jsem vydržel taky nekouřit.
Doma u PC jsem chuť měl ale moje vůle se ani nezvednout byla silnější..
Den šestý za mnou!!

Nekouřím: Den Pátý

Dnes stále v příjemné společnosti. Nemám na kouření ani pomyšlení.
Až do doby kdy jedu dlouho v autě. Naštěstí tyčinky a hallsky zahnaly chuť na cigáro.
Úspěšně mám tedy za sebou další den!!!

Nekouřím: Den Čtvrtý

Po tom co sem vydržel i páteční hospodu si nezapálit tak si myslím, že už mám vyhráno.

Tento den mě chuť na cigárko trošku trkla při ranní kávě. Zahnal jsem ji pořádnou snídaní (spíše už obědem).

Čtvrtý den stejně rychle skončil jako začal.

Opět mohu slavit.  =)

Nekouřím: Den Třetí

Ráno mě potkalo veliké překvapení. Žádná chuť na cigáro. Prostě žádná potřeba.
Trošku zarudnutí na hrudi nevím jestli je to od toho nekouření.
Je mi trošku chladněji. Není to žádná hrůza. =)
Zjišťuji, že nemám v autě co dělat, tak pomalu a jistě požírám bonbóny co tam mám.
Na dálnici si číst knížku abych se zabavil v koloně ... dobrá.
Sem tam chuť.
K večeru mě chuť na cigáro úplně přešla.
Na srazu to ovšem má gradaci. Každej kolem kouří snažím se držet.
Odmítám cigára.
Přežívám večer.
Nejtěžší zkouška za mnou.

Nekouřím: Den Druhý

Dnes to bylo horší než jsem čekal.
Čas plynul strašně pomalu pořád sem byl unavený
Chuť na cigáro je veliká.
Kolem poledního mě chytá zimnice.
O dvě hodiny později mam pocit, že se uvařím.
Bolesti žádné.
Večer strašná chuť si dojít na balkon na cigáro.
Chuť se snažím zahánět něčím sladkým, moc to nepomáhá ale lepší jak nic.
Snažím se zabavit trošku úklidem.
Nakonec odsedám od počítače pouštím si film a snažím se usnout.
Pomalu a jistě usínám. S vědomím zvládnu jsem den druhý, zvládnu i třetí. Ten ovšem bude velká zkouška.

Nekouřím: Den První

Po mnoha a mnoha pokusech nespěšných. Jsem nakonec dospěl k názoru, že jsem slabý. To bych chtěl změnit a tak přestávám kouřit. Chtěl bych sem za znamenávat postřehy. Jak mě to ovlivňuje.

Dnes ráno po probuzení jsem vstával s nadšením. Že dnes nastane den D.

Z počátku nic moc první šok byl že raní kolečko neobsahovalo cigáro. (Přežil jsem.)

Opětovně sem si uvědomil, jak moc mi to chybí při cestě autem, kde sem byl zvyklý kouřit pořád. Najednou čas neplyne skoro stoji a člověk neví co s ním je to jako by vteřiny odklepávali strašně pomalu.

Během pracovního procesu to nějak moc nevnímám (piji víc kafíček ). 

Všechno vyřizuji. Zvládám to. A cestuji domů. Chvilkami mám chuť si zapálit, ale nechci. Vůle mě drží. Doma se snažím ty chutě zajídat. Daří se.

Sem tam mrazení na plicích jinak v pohodě.

Den První úspěšně zdolán.