Recenze: Attentat 1942

Začali prázdniny, a s nimi začali i letní slevy na platformě Steam. No a tak jsem docela náhodou narazil na hru, českou hru, jež si klade za úkol vzdělat, a vypráví o událostech těsně po atentátu na Heydricha - jak název napovídá.

Vzhledem k tomu, že se jedná o počin Karlovy Univerzity, tak nejde nic jiného než chválit :-)
Příběh mě přikoval k židli a hrál, hrál jsem tak dlouho, dokud jsem hru nedokončil.
Jedná se vlastně o historickou adventůru, ve které postupně odhalujeme jak to bylo s "naším" dědečkem za války. Zajímavé je prolínání komixu a filmových záběrů. Je zde pár miniher, které vám umožní vžít se do role. Velice zajímavé je i to, že tu funguje něco jako karma :-). Když máte kus informace, a s tímto kusem informace konfrontujete někoho špatně, tak vám nic nepoví a můžete/musíte si rozhovor zopakovat. 

Hra se snaží být historicky přesná, a tak se dozvídáme mnoho zajímavých podrobností, které vám v hodinách dějepisu nezmínili.

Hra je v celkem krátká. Mne se ji podařilo dokončit za nějakých 6 hodin.
I tak za krásný a intenzivní zážitek nelze jinak než dát plné skóre. 

Hodnocení 100%

Recenze: Pillars of Eternity

Po dlouhé době jsem se opravdu odhodlal si zahrát něco trošku jiného, trošku více příběhového. Koukal jsem do svojí Steam knihovny, kde díky nákupům na portálu Humblebundle mám v knihovně poměrně zásobu her, které jsem ještě nehrál. A tak po chvíli probíráním se seznamem her vidím, že tu mám hru, kterou si vyžádala komunita, a já ji vlastně ještě nehrál. No nic původní hry od těchto tvůrců (Baldur's Gate) jsou legendami mezi RPG hrami, a tak jsem moc neváhal a nainstaloval hru Pillars of Eternity.

Hra mě přivítala velice hezkou kreslenou grafikou. Úvod do příběhu byl udělaný minimalisticky, ale přesto moc pěkně. Uvítá vás pergamen, na kterém je příběh napsaný, a který předčítá vypravěč (Dave B. Mitchell) ten příběhu svým vyprávěním dodává jiskru. Po úvodu vás hra rovnou hodí do děje, a nenechá vám moc času se flákat. Nejdřív vlastně zlehka. S tím, že každé vaše rozhodnutí, každá vaše odpověď v jednotlivých dialozích ovlivňuje, jak se k vaší postavě bude chovat zbytek hry. Což je skvělé. Jelikož asi jako většina lidí, rád hraji ty hodné, tak jsem se vydal stezkou těch dobrých a snažil jsem se všem pomáhat, morálně i úkoly. Nikdy jsem za svoji pomoc nic nechtěl. Až jsem se dostal do fáze, kdy mi příběh nedal na výběr. Buď se přidáš k jedné nebo ke druhé straně. No, a tak jsem si jednu stranu vybral. A postupoval hezky příběhem.

Příběh tak hezky napsaný, že vás v táhne a vy se snažíte co nejrychleji se dostat k dalšímu dialogu, abyste se dozvěděli další střípek příběhu. Upoutá vás to do židle takovým způsobem, že si po práci sednete ke hře, najednou se ohlédnete a zjistíte, že je tma, případně už svítá.

Velmi se mi líbil soubojový systém, který mi svým způsobem připomněl doby, kdy jsem jako malý hrával Fallout (myslím ten úplně první s vodním čipem). Není to tu sice tahové, ale pauzovací. Postavám různě zadáváte úkoly a zastavujete čas při jejich zadávání, pouštíte tehdy, když už si myslíte, že máte všechno perfektně nastavené, a v tu chvíli přijde tah který nečekáte, opět pozastavujete čas a přestavujte.

Jak jsem již výše psal, příběh je hlavní tahoun, a tak trošku škoda, že v pozdější fázi hry, mnoho času trávíte na načítacích obrazovkách.

Hru jsem dohrál (bez datadisků) za čistých 56 hodin. Bylo to 56 hodin zábavy, krásného příběhu, a poutavé hry. A hru doporučuji každému fandovi RPG, a těm co nemají rádi příliš akce, tak těm tuplem. V podstatě by se to dalo přirovnat k dnešním vyprávěcím adventurám, jen v krásné izometrické 3D grafice.

Hodnocení 100%

Recenze: Jurassic World: Fallen Kingdom

Dnes jsem se byl podívat na nový díl Jurského světa. Co k tomu říci... Jsou tam dinosauři :-) to je asi největší bonus celého filmu. Docela obstojný herecký výkon podávají všichni "kladní" hlavní hrdinové. Bohužel záporné postavy jsou, špatné. Když říkám špatná, tak tím myslím opravdu špatné. Bez výrazu bez procítěnosti, prostě nic. 
V hlavní roli jsou samozřejmě dinosauři, a to jak staří známí z prvního dílu tak se na scéně objeví i další. Pokud film pojmeme jako výlet do minulosti a prohlídku pohyblivých zvířat, tak ano. 
Bohužel mnoho scén ve své podstatě vykrádá starší díly.

Velice potěšila i účast Jeffa Goldbluma, ten provází snad všechny díly. 
Film je 50/50 ve tmě nebo za slabého osvětlení. Což je škoda... 
Protagonistka hlavní ženské role Bryce Dallas Howard nám trošku dospěla a dostala, trochu rozumu, což se nedá říci o zbytku osazenstva. 

Aktuálně to vypadá na další díl. Konec je dosti otevřený, a bude zajímavé sledovat jestli se ještě odváží pokračovat, a naskočit znovu. 

Celkové hodnocení: 80% hlavně kvůli dinosaurům.

Návrat?

Už nějakou dobu koketuji s tím, že bych zase po dlouhé době něco krátkého napsal. Nějak nebyla chuť ani vůle zapnout alespoň textový editor a začít něco psát. Ne, že by nebyly nápady, ale prostě vyhrávala stránka konzumu nad tou tvořivou.

V rámci konzumu, jsem se dostal ale do fáze, naprosté netečnosti, k naprosto ke všemu. Možná to bude i mým aktuálním civilním zaměstnáním. Trošku jsem otupěl.

No, ale proč tohle vlastně píšu. Před nějakým časem jsem oslavil další narozeniny, tentokrát už na začátku není dvojka, ale už trojka. Původně jsem chtěl k narozeninám ruční cyklónový vysavač, moje okolí mi to trošku rozmlouvalo, že to přece není vhodný dárek k třicátým narozeninám. No, a tak mě nutili se zamyslet co bych mohl chtít, a mít z toho potěšení a radost, ale zároveň i užitek.  Proto jsem se zamyslel, a řekl jsem si proč ne? Už dlouho jsem chtěl mechanickou klávesnici, opravdu klasickou mechanickou klávesnici s klávesami, co klikají při každém zmáčknutí. No, a tak jsem se jal hledat. Nakonec moje oko padlo na klávesnici Razer BlackWidow X Chroma se zelnými spínači (to jsou ty s nejhlasitějším stiskem).

No, a tak mám klávesnici, a co je na tom. No mechanická klávesnice přímo vybízí k to mu s ní hrát hry. Ale mimo jiné se na ní úplně skvěle píše. No, a tak to byl takový trošku impuls něco krátkého napsat. Klávesnice je to strašně super zatím. Ze svícení jsem si oblíbil funkci "reactive", kdy klávesa svítí jen asi vteřinu po zmáčknutí. Hodí se to na rychlé vnímání překlepů. Klávesnici mám s US rozložením kláves. Což je dle mne, jedno z nejpohodlnějších. Zejména kvůli dlouhému pravému "šiftu". Který využívám poměrně hojně.

Jo a ještě něco... To psaní mě vážně na téhle klávesnici baví, a tak se tu možná začne zase něco objevovat.

Final Fantasy XIV: A Realm Reborn

Dnes bych rád napsal pár řádků k této nové a hezké hře, která oficiálně vyšla 27.8.2013. Jedná se o nové MMORPG ze světa Final Fantasy. A jelikož tato sága se stala již téměř legendární tak si o ní pojďme něco povědět.

Jedná se o MMORPG z produkce Square Enix, která obnovuje původní hru Final Fantasy XIV z roku 2010 a ta byla podle mnohých ohlasů hrozná. Původní hra byla špatně navržená, zabugovaná, lagující a trvalo celou věčnost, než jste byli schopni promluvit s NPC. Hra byla nudná a mnoho hráčů bylo velice zklamáno při hraní této hry. A tak díky jejím neúspěchu padlo rozhodnutí, hru předělat tak aby se hráčům líbila. Většina lidí byla velice cynická. Ovšem mýlili se. Produkční tým se celý změnil a hru začali dělat lidi kteří již nějaké ty zkušenosti s MMORPG měli. A pod vedením pána jménem Naoki Yoshida začali od začátku. Změnili komplet serverovou architekturu. Postavili hru na novém enginu, předělali systém povolání, lokace zcela předělali, pořád je to stejný svět, ale v novém hávu. A hra je konečně cítit jako pravé MMORPG. Jelikož Naoki Yoshida, je veliký fanda her toho žánru, a většinu z nich hrál, dokázal udělat jakýsi zdravý mix všech MMORPG co byli do té doby vydané. A navíc se zaměřili na to, aby hra byla hratelná napříč platformami. A tak můžete hrát jak z PC, tak z PS3, a to i tak, že jeden den hrajete doma u PC a druhý den si chcete zahrát u televize a tak zapnete PS3 a pokračujete na PS3. A již už  také uveřejnil plány, že se pokusí udělat co bude v jeho silách abychom si tuto hru mohli zahrát i na XBOX360 a XBOX ONE. 

Nové Final Fantasy XIV: A Realm Reborn dokáže zaujmout hned od začátku. A to ohromnými možnostmi při vytváření postavy. Kde od rasy, výšky, barvy očí, velikosti obočí se dá opravdu nastavit všechno možné. A když budete dokončovat tvorbu postavy, budete si vybírat datum narození, víru a nakonec to nejdůležitější a to je povolání. Je tu na výběr z osmi povolání rozdělených do dvou skupin. První skupinou je skupina válečníků (Gladiator, Pugilist, Marauder, Lancer, Archer). Druhou skupinou jsou magická povolání (Conjurer, Thaumaturge, Arcanist). A aby to bylo jednodušší, tak po dosažení patnácté úrovně, si můžete vybrat další povolání, všechna z výše jmenovaných a navíc k tomu můžete přidat povolání řemeslné (Carpenter, Blacksmith, Armorer, Goldsmith, Leatherworker, Weaver, Alchemist, Culinarian) a povolání sběratelské (Miner, Botanist, Fisher).

Základní příběh vás protáhne začáteční fází hry. Ukáže vám kompletní svět a protáhne vás dungeony. Hra je koncipovaná tak, že klade důraz na jednotlivé možnosti hry, které jsou rozloženy do celého příběhu. Úkoly během celého příběhu jsou velice různorodé, a tak budete zabíjet monstra, osvobozovat spojence, doprovázet spolubojovníky, sbírat, krmit, krotit a mnoho dalšího. Budete procházet dungeony, bojovat proti nepřátelům, dobývat pevnosti i válčit mezi sebou a ještě mnohem více.

Rozhraní hry může na první pohled vypadat dosti zmatečně, ale vývojáři geniálně vymysleli jak vás s ním seznámit. A to tak, že vám vše nezpřístupní hned, ale musíte splnit úkoly, které vás donutí jednotlivé části rozhraní používat a naučí vás kde co je. Tím vás seznámí s hrou a zároveň vám postupně rozhraní zpřístupní.

Když tedy hru zhodnotím jako celek po stránce hratelnosti i provedení (krásná grafika, šikovné instancování). Musím dát velké plus a rozhodně ji mohu doporučit.

Za mě tedy 92/100

Nakonec si dáme hromadu obrázků ze hry.

Vzhled spouštěcího klienta.

Spletitá cesta nového Nexusu 7 (2013)

Dnes se podíváme na to jak jsem se rozhodl sehnat si Nexus 7. Všeobecně to může posloužit jako jednoduchý návod na to jak dostat téměř cokoli z US do ČR. Myslím tím zboží z obchodů, které nezasílají do ČR.

Od počátku jsem měl několik možností, kde koupit Nexus 7 (eBuy, amazon, BestBuy). Nakonec jsem se rozhodl pro amazon, kterému důvěřuji. Ale bohužel jej nedoručí na jinou než americkou adresu. A tak jsem začal kutit co s tím. Nejprve jsem uvažoval o oslovení známých. Nakonec, ale po přepočtu i finanční náročnosti vyhrála služba shipito.

Jelikož jsem využil shipito poprvé čekalo mě založení účtu, zaplacení schránky a obdržení několika adres kam si mohu nechat zaslat zboží, jsem vybral adresu ve státě Oregon, který je osvobozen od dph. Ve chvíli kdy jsem již držel adresu v rukách, jsem objednal u Amazonu Nexus 7, zaplatil a nechal si jej poslat na adresu v Oregonu. Dozvěděl jsem se, že mi to tam doručí do 4 pracovních dnů.

Dvě hodiny po odeslaní objednávky jsem šel objednávku zkontrolovat a dozvěděl jsem se, že je již připravená k svozu Fedexem. Ráno jsem se dozvěděl že již cestuje. Odeslali ji z Carol Streamu ve statě Illinois a mířila prvně do Chicaga. Odtud cestovala do Lenexy v Kansasu a dále pak přes North Salt Lake ve statě Utah. A odtud již do Troudale v Oregonu a nakonec autíčkem do Tualatinu. Takže si vlastně udělal takovou malou okružní jízdu Spojenými státy.

Už druhý den cesty jsem obdržel sledovací číslo, a tak jsem vyplnil, i když jsem nemusel očekávaný balík na shipito. Ovšem nešla mi zadat celní deklarace. Tu jsem musel zadat, až po té co balík dorazil do a byl zpracován. Obdržel jsem i několik fotek, díky kterým jsem věděl jak balíček vypadá a jestli můj Nexus dorazil v pořádku. Hned sem si také zadal, že balíček chci poslat pomocí DHL do ČR.

Ještě taková maličkost takhle vypadají fotky od shipita když zásilka dorazí. A můžete si požádat i o kontrolu obsahu, Jestli tam je vše co tam má být. Všechno pečlivě zdokumentují fotografiemi a ty vám zašlou. Což je velice praktické. Navíc pomáhají s reklamacemi a tak i ty se dají řešit ještě v US a ušetříte na poštovném.

Služby DHL express mne velice překvapili. A to především svojí rychlostí. První den naložili můj balíček v Tualatinu. Dovezen (pravděpodobně) na letiště v Portlandu a odeslána do Cincinnati ve státě Ohio. Tam dorazil druhý den ráno. Odtud cestoval Leipzigu v Německu. A třetí den od odeslání byl již balíček v Praze a já jej jako šťastný majitel přebíral. A to vše za méně než 48 hodin. Neuvěřitelné. Zásilku DHL přebíralo v Portlandu v 12.8. v 16:00 a já ji v ruce držel 14.8. 14:30. DHL mimo jiné zvládlo můj balíček proclít a tak mě při předání čekal doplatek. 

A teď už snad jen finální kalkulace:
Tablet Nexus 7 32GB Wifi jsem koupil na Amazonu za 321USD i s dopravou po USA.
Za přeposlání přes shipito jsem zaplatil 55USD
A clo mě vyšlo na 1511 Kč
Celkem jsem za svůj tablet zaplatil: 8 906 Kč Což není zas tak strašné. =)

Takto krásně zabalen byl když dorazil.

Tak to vypadala krabice po otevření.

A nakonec co se schovávalo pod samotným tabletem.

Závěrem:
Chtěl bych tímto poděkovat všem co se na cestě mého tabletu z US do ČR podíleli.
A brzy napíši nějakou krátkou recenzi tohoto hezkého tabletu.

Wolverine 2D (2013)

Na tento film jsem se velice těšil jako velký fanda komiksů o hrdinech možných i nemožných. A jelikož předchozí díly se mi velice líbily tak jsem vyrazil do kina. V kině nás nebylo moc a tak nám kino zážitek nic nekazilo z venčí.

Film začíná typicky pro postavu Wolverina jako věčně v depresích se utápějícího hrdiny. Naštěstí ne věčně. Wolverine se podívá do Tokia. Ale do trošku jiného Tokia než jak jsme zvyklí z jiných filmů. Dostáváme se do prominentní části, a tak se příběh odehrává v převážně v klasických japonských stavbách, žádných supermoderních věžácích. A ihned zde na začátku mám první velikou výtku k více jak polovině filmu. A to, že kameraman v rámci zapojení diváka do akčních scén většinu rychlých scén z prvních 2/3 filmu natáčel za běhu z ruky bez žádného pořádného stabilizátoru. Akční scény jsou tak zmatené a přehnaně se třesoucí a skákající.

Film jinak krásně ubíhá, od předlohy se moc neodchyluje, zapomíná ale na mnoho podrobností a bez znalostí předchozích dílů jsou některé věci těžko pochopitelné. Chybí vysvětlení jak se přišlo k adamantiu a jeho vlastnostem. Tato scéna mi velice chybí, netuším jestli ji vystřihly nebo ji prostě vynechaly a místo toho na závěr filmu dali skřek hlavního záporáka. Což mi přišlo velice hloupé,  aby si při závěrečné bitvě vysvětlovali co a jak.

Film končí titulkovým spoilerem. Takže určitě neutíkejte před koncem titulků.

Celkové hodnocení 70/100

Důchodová reforma politika a tak vůbec

Díky událostem posledních týdnů jsem získal potřebu se k tomuto celému vyjádřit. Co vlastně mě k tomu donutilo? Především veto prezidenta Klause. A trošku zamyšlením se nad problémem důchodů. (Taky mě to jednou čeká.)

Otázka první: Proč schvalujeme důchodovou reformu, kterou na Slovensku, Maďarsku, Švédsku a Dánsku už ruší nebo se ji snaží zrušit? Protože zjistili, že je špatná?

Otázka druhá: Proč je vlastně nutná důchodová reforma?

Otázka třetí: Proč mladí lidé nemají více dětí?

Tak hned u první otázky je odpověď strašně jednoduchá. Jelikož si ze zákona budeme muset spořit u nějakého finančního institutu, tak je jasné, že ten komu patří ty finanční instituty či v nich má podíl tak na tom neuvěřitelně vydělá. Mno a tu je otázka kdo tam vlastně má ty podíly? Mno podle stávajícího stavu bych řekl, že zrovna celá vládnoucí část parlamentu.

Na druhou otázku nám pan ministr Kalousek již několikrát odpověděl. Rodí se málo dětí. A tak nebudou pracující lidi kteří by vydělávali na důchodce. A tak se musí reformovat. Podle mně to vzali naši poslanci ze špatné strany. Ale chápu že to budou čisté penízky.

Proč mladí lidé dnes nemají děti? Inu těch důvodů je mnoho za prvé je to drahá sranda, za druhé tím většinou skončí kariéra pro jednoho z páru.

Mno a jak by mělo vypadat řešení dneska?

Podpora mladých mít děti. Ne jak je to teď...

Souhlasím s názorem a systémem jako mají ve Švédsku.
To je max 9 měsíců mateřská dovolená pro ženu. Povinná mateřská dovolená pro muže po těchto 9 měsících ale už pouze na 3 měsíce. Během prvních 9 měsíců by otec měl mít 1. den v týdnu (toho pracovního mít volno a být s rodinou.) Po splnění těchto podmínek by měla mít rodina automaticky nárok na cca 3tisíce státního příspěvku na rodinu měsíčně např do desátého roku života dítěte. Stát by to vyšlo na cca 2,7mld ročně možná o něco málo více.

Další věc kterou by stát měl zajistit by měli být tzv. startovací byty, prostě byty ve kterých by mladí mohli začít bez toho aby na ně padl bič hypoték atd.

To vše na sever a západ od nás existuje. Proč to není u nás? Proč je u nás jedna z nejdelších mateřských na světě?

Dovolená v Turecku den 4

Dnes jsme se pořád ještě cítili dosti nepřipravení něco podnikat a tak jsme se v klidu nasnídali ráno, dopoledne jsme strávili u bazénu. Po vydatném obědě jsme si šli na chvilku zdřímnout. Po obědě jsme opět leželi u bazénu a po večeři jsme se šli projít po pláži.

Mno a po dnešním dni již Veu hlásí, že jí došla literatura. Mno něco s tím musím udělat. Ještě pořád nevím co. Asi jí dám čtečku (kindle 3) a budu číst na mobilu. Uvidíme.

Dovolená v Turecku den 3

Ráno jsme si v klidu došli na snídani po probuzení během cesty na snídani jsme si zabrali místo u bazénu. Posnídani jsme si šli sednout k bazénu a četli jsme si a rochnili v bazénu. Čas plynul velice rychle a za chvíli byl již čas na oběd. Po obědě jsme si řekli, že bychom si mohli dát "dvacet" a pak jít k bazénu. No čert tomu nechtěl a my se probudili cca hodinu a půl od konce bazénu a dvě hodky od začátku večeří. Mno tak jsme se zbalili a vyrazili k bazénu a trošku se smočili.

Po večeři jsme se šli projít a nakonec jsme šli spinkat. =)

Dovolená v Turecku den 2

Po probuzení jsme trošku spěchali, protože jsme byli unavení a tak jsme si trošku pospali. A snídani sme stihli jen tak tak =). Dali jsme si pořádnou porci a pak vyrazili na pokoj převlíkli se do plavek. A vyrazili k bazénu. U bazénu jsme chytli už jen velké polštáře ale ty byli ve stínu a tak nám to ani moc nevadilo.

Po chvíli jsme si došli na bar pro pití a zjišťovali co si všechno můžeme objednat. Mno výběr byl dost veliký všechny "soft drinks", které měli a vodka, raki, gin, pivo a víno. A tak jsme si vybrali.

Vzali jsme si pití na polštáře pomalu jsme popíjeli a začali u toho číst knížky. Po chvíli nás to ale přestalo bavit a šli jsme se vyblbnout do bazénu. Voda mi připadala pěkně krutě studená ... Měla přeci jen 31°C.

Po obědě nás čekal meeting s slečnou delegátkou. Ta nám řekla co všechno můžeme a co ne a ukázala nám výběr možných zájezdů. Mno nic moc nás nezaujalo. A tak jsme se odebrali zpět k bazénu.Tam jsme strávili zbytek dne. Po večeři jsme se vydali se podívat k moři, které bylo přes silnici.

Zjistili jsme kde je hotelová pláž. A pomalu se vrátili. Že to půjdeme brzo vyzkoušet bouhužel moře bylo hodně špinavé a kalné. A tak nás to moc nezaujalo.

A tak pomalu končí první celý den ztávený zde a druhý den dovolené.

Malá kukuč k nám dopokoje ;) A přítelkyni se nelíbí...

Náš pokoj.

Dovelená v Turecku den 1

Dnešní ráno se krásně vstávalo. Uvítalo nás hezké počasí. Po lehké snídani proběhlo seskládání všech zavazadel do chodby tak abychom si byli jisti, že nic nezapomeneme. Každý má vzorně jedno velký zavazadlo a jedno malé zavazadlo. Během skládání jsme zavazadla vzorně již přebalili igelitem, tak abychom si je nemuseli nechávat přebalit na letišti za poplatek.

Po skončení této akce jsme všichni sešli dolů nasedli do auta a vyrazili do KFC na společný oběd. Kam jsme dorazili jako jedna velká rodinka =). Pořádně jsme se najedli. A vyrazili zpět domů kde jsme si posbírali věci a vyvezli zavazadla k metru.  Nakoupili hromadu lístků a vyrazili na cestu z konečné na konečnou. =)

Po vystoupení na zličíně jsme vyšli nahoru na povrch a našli nástupiště autobusu, který nás odveze před odletový terminál. Do něj jsme nastoupili a vyrazili. Jelikož řidič má asi v oblibě závodní jízdu tak jsme byli na letišti dřív než bych řekl švec.

Zde na Terminálu jedna jsme si nechali odbavit zavazadla. A pokračovali  k pasové kontrole. Po pasové kontrole jsme se prošli  hezky letištěm k bráně B7,  což bylo pěkně daleko. Po příchodu k bráně jsme zjistili, že je ještě zavřená. Po chvíli čekání ji ale otevřeli a my mohli v klidu vstoupit do prostoru, kde jsme již netrpělivě vyhlíželi letadlo. To dorazilo cca po deseti minutách našeho čekání byl to drobeček BOEING 737-700. Takže malé letadélko ostatně podívejte se sami.

Během letu jsme se měli fajn. Seděli jsme ve třetí řadě, já se posadil na prostřední sedadlo a nechal okénko Verunce.  Té se to očividně velice líbilo a co chvíli mi ukazovala zajímavé věci pod námi. Uprostřed letu jsme dostali najíst sic to byla taková lehká svačinka. Ale potěšila.

Do Turecka jsme dorazili kolem půl jedenácté prošli jsme pasovou kontrolou a vydali se lovit zavazadla. Po jejich ulovení jsme se vydali k východu. Hned za branami nás již čekala naše delegátka která nás odkázala do autobusu, který nás rozveze po hotelích. Mno co vám budu říkat byli jsme poslední. Navíc hotel měl novou světelnou tabuli a tak jsem ho málem nepoznal. Aktuálně je to taková zelená krátká a neonová.

Mno po zápisu na hotel nám byli ukázány pokoje a my se ubytovali a šli spinkat. Verunce se design pokojů nelíbí, mno co se dá dělat. Bazén u hotelu hezky svítí v noci a z balkónu máme trošku na něj výhled.

Pro dnešek je to asi vše. Zatím se nám tu líbí. Uvidíme zítra až dorazíme na pláž a k bazénu a vyzkoušíme služby all inclusive.

Dovolená v Turecku den -1

Den před odletem. Jako by tomu čert nechtěl, už ani pořádně spát nemůžu. Při ranním pohledu na připravené věci začala trošku pracovat nervozita. Mno určitě něco zapomenu jako vždycky ale to je potřeba řešit a ne se kvůli tomu rozčilovat. Zatím vím o několika drobnostech víme, ale ty v průběhu večera seženeme. Ale nic co by nám mohlo zkazit dovolenou, protože jsme shopni všechno dokoupit a sehnat. Poslední den v práci jsem vyřizoval vše potřebné, abych mohl odjet.

Hned po prácí jsem jel vyzvednout na Florenc mojí drahou polovičku. A vydali jsme se na společnou náštěvu k dědovi. Zde jsem se snažil rozběhnout nějak normálně internet. Abychom mohli potom z Turecka s dědou komunikovat přes Skype.

Po náštěvě jsme vyrazili domů, kde jsme zkontrolovali jestli opravdu máme vše, provedli poslední balení, já si nandal vše do kufru. Dali jsme si lehkou večeři abychom ušpinili co nejmíň nádobí. Po společné večeři jsme se pomalu rozhodovali co teď doma panovalo šílenství balení kontrolování atd. A tak jsme se vydali  kde nás čekala poslední noc před odletem na dovolenou.

Dovolená v Turecku den -2

Po úvaze jak naložím s letošními prázdninami jsem se nakonec rozhodl, že je strávím u moře se svojí přítelkyní. Po dlouhých nocích strávených u internetu a hledání vhodné destinace pro dovolenou. Jsem nakonec stál před dvěma možnostmi. První a pro mě lehce lákavější byl Egypt, ale díky několika incidentům jsem ji zavrhl ne z důvodu, že bych se snad bál či měl strach. Ale spíše abych měl klid a nemusel poslouchat hromadu "kázání" o tom jak jsem nezodpovědný. A tak zůstala druhá možnost a tou bylo Turecko.

Jelikož mám to štěstí, že moje drahá sestřička pracuje v jedné nejmenované cestovní kanceláři, tak mi pomohla s výběrem a navíc díky tomu, že jsme příbuzní to bylo i s poměrně výraznou slevou. Což mi velice pomohlo =), co si budeme povídat, ale sleva celkem cca 8000 není uplně marná =).

Mno vybrali jsme Club Hotel Flora, dle všeho by to měl být menší hotel s přijemným prostředím tak jsme zvědaví. Doufáme, že dovolenou užijeme. V hotelu by dle informací mělo být pokrytí wifi, to ve mě vzbudilo opět psavou náladu a rád bych tu vždy k večeru sepsal co zajímavého a jak probíhal právě uběhlý den. Případně doplněný sem tam nějakou fotografii z místa.

Takhle nějak by měl vypadat vstup do hotelu. (zdroj: http://www.clubhotelflora.com)

Aktuálně je středa. Odlet je naplánován na pátek. Ještě jeden den do odletu. Dle posledních informací odlet nám naplánovali cca na 18:00 a na letišti máme být dvě hodiny před odletem. To znamená, jelikož bydlím na opačném konci Prahy cca 90 minut cesty. Což v zásadě znamená kolem druhý vyrážet. Jelikož je to až takhle pozdě tak ještě řešíme kam na jídlo, pravděpodobně to vyhraje lehká svačinka u KFC. =)

Dnes jsem sháněl poslední chybějící kus na sebe a to brýle. Člověk by něvěřil jaký problém je sehnat kvalitní a pěkné sluneční brýle. Mno po dlouhých útrapách se mi to nakonec povedlo. Dále nastala fáze přípravit si všechno a zkontrolovat jestli něco nechybí. Tím jsem strávil čas do dlouhých pozdních hodin. =)
Nakonec až na nějaké drobnosti opravdu mám vše.

A tak nezbývá nic jiného než se těšit na další den.

Reinstalace Windows 7 - horor

Jednoho krásného rána jsem se probudil velice odhodlán, že konečně ulevím svému PC a udělám reinstalaci systému a tím z něj dostanu všechen balast co se do něj dostal za poslední rok. Přeci jen  systémový disk na kterém by měli být pouze Windows 7 + Office 2010 + dvě gamesky (Lineage 2 a BF3) zabíral skromných 100GB a to se mi zdálo moc.

Pln odhodlání jsem hned z rána provedl poslední a jedinou kontrolu zálohování (na systémovej disk se nic neukládá takže jen kontrola jestli něco neskončilo v user složkách).

Nastala operace reinstalace, mno hned prvních chvílích nastal drobný problém, nebyl sem sto najít instalační DVD. Naštěstí jsem je úspěšně nalezl. Sic sem musel prohrabat asi 100DVD  (jelikož jsem ho jako správný človíček nevložil zpět do krabičky).

Mno trošku jsem znervózněl při pohledu na instalační medium, jelikož až teď jsem si uvědomil, že jsem vlastníkem pouze UPGRADOVACÍHO media na Windows 7. A jsem vlastníkem plnohodnotné licence Windows Vista. Mno zatápal jsem v paměti a vzpomněl jsem si jak jsem to tedy kdysi dělal. (Na čistý disk jsem nainstaloval w7, které nešli aktivovat. Otevřel jsem instalaci znovu a provedl Upgrade na w7 a tím jsem docílil toho že mi to spapalo můj CD klíč. Mno řekl jsem si inu to bude hračka vložím přeinstaluji a bude hotovo. OMYL....

Po vložení CD a spuštění instlačního programu a po zadaní,  že teda zase upgrade na mě instalátor bafnul, že tedy takhle by to nešlo. Že potřebuje 34GB prostoru... Sakra zaklel sem ... Mno co aspoň to vezmu zase z gruntu. Vrátil jsem se o dva kroky zpět a zadal jsem že chci vlastní instalaci a zas nic prej že jestli chci formátovat atd musím do instalace bootnout.... Tak řekl jsem si no co to se dalo čekat. A provedl sem restart do instalačního programu.

Zde mě to již opravdu pustilo naformátovat disky a tak jsem si naformátoval dva disky které jsem naformátovat chtěl. Vybral jsem tedy SSD a klikl na instalovat a hle. Chyba... (na zvolený disk nelze Windows nainstalovat.... ) říkám si asi jsem udělal něco špatně. Mno zkouším kliknout  znovu a nic. Po chvíli přemýšlení sem si řekl no co tak tam hodím Visty a ty upgradnu normálně tak jak se to má dělat. Tím toho moc zkazit nemůžu. Vytáhnu instalační DVD Windows Vista a nabootuji instalační program. Vyberu disky ještě před tím odmažu vše co se mi tam nelíbí. a kliknu instalovat. A opět stejná hláška. Na zadaný disk Windows nelze nainstalovat. Přemýšlím co je sakra špatně. Mno nakonec mi to nedá a volám rychlou pomoc po telefonu (Dejfese).

Po rychlém nastínění problému zkoušíme přehodit disky na IDE v UEFI jestli to nepomůže. Žádná změna. Tak tam vracím instalační dvd w7 a projíždím instalátor znovu. Pořád to hlasí stejnou hlášku s tím rozdílem, že to dopsalo kód chyby. Tak jsem mu ten kód nadiktoval a během pár vteřin měl výsledek. Todle to hlásí pokud neformátuješ všechny disky v PC. Odpoj ty co neformátuješ a pusť instalaci znova. A tak jsem to provedl. A opravdu povedlo se.

Mno teď jen vybrat disk kam to chci nainstalovat. Vybral sem HDD, protože když mi to hlásilo na začátku že je na disku málo místa tak mi to dávalo na výběr kam to chci upgradnout. Najivně jsem si tedy myslel, že to tedy půjde znovu. Mno poděkoval jsem příteli na telefonu rozloučil se on mi popřál hodně zdaru.

Mno po dokončení instalace jsem zjistil, že jsem se šeredně mýlil. Mno co bootnul jsem to tedy znovu a tentokrát rovnou na SSD.
Mno nainstaloval, upgradl a podívám se a vidím na disku je zabráno 48GB. A samozřejmě mi to tu hlásí, že s mým klíčem není možné aktivovat čistou instalaci. Hmmm nasranej už říkám tak to tedy ne! Bootuji znova do instalátoru Winsdows Vista. Pouštím instalátor Windows Vista. Po jejich úspěšném nainstalování vložení dvd s sedmičkami se instalátor ptá. Chcete instalovat s podporou Online režimu (vaše kopie bude nainstalována aktualizovaná) mno podléhám a začínám hledat dvd od desky jelikož to jako vždy ji neumí najít žádný ovladač. Inu dvd sem nenašel. Otevírám tedy noťas a stránky výrobce stahuji ovladač na síťovku (150MB co to jako má bejt to si asi dělají srandu, mno nic dávám na flashku přenáším a instaluji) po naistalování otevírám znovu instalační program zadávám tedy instalaci s podporou online režimu a klikám instaluji.

Bomba instalátor se rozeběhl soubory se kopírují. Instalátor oznamuje, že se jako restartuje. Začne se restartovat a já jen koukám (instalují se akutalizace windows vista (50.... z 560).) Říkám si au, ale co to vydržím, když už jsem zde.

Čekám tedy cca 15 minut než doběhnou aktualizace. Proběhne restart a pustí se instalátor a začne s rozbalováním a to prosím trvá hodinu....  Nevím co tak dlouho sakra trvá i72600K s 16GB RAM a HyperX SSD rozbalování. (To by mělo být jako těď.) Mno ale doběhlo to po sléze začínají instalace funkcí atd. A já si u toho říkám sakra sem zvědav kolik to bude zabírat teď. Mezi tím se restartuje a já vidím první problém (zůstalo tu z nějakého důvodu menu vybírání co nabootovat ve výběru je W7, W7, W7 a vista) hmmm mno po vteřince naskočil instalátor a běží dál. Ale já již v hlavě přemýšlím jak jsem to kdysi dělal, že jsem si tudle obrazovku sám upravoval.

Mno nakonec to nebude nutné po naběhnutí systému jsem zjistil, že tu zůstal vyset nějaký bordel (systémový oddíl disku se zobrazil jako D: ) a hromada dalších chujovin...

Tak znova reinstal ... čistá instalace w7 bez klíče a tu upgraduji na w7 s klíčem nehodlám se s tím déle patlat. Mno pořád dokola tu nadávám jakej jsem to byl dement, že jsem si musel pořídit W7 upgrade dvd. Mimochodem bych jen podotknul, že tato "čistá" instalace w7 měla 43GB.

Aby toho nebylo málo tak jsem zapomněl odpojit ten poslední hdd takže systémový disk je disk 1 a ne 0 .... takže znova....snad již naposled...

Takže po odpojení všech disků a ponechání zapojeného pouze SSD se nahlásil jako disk 0. Ok pro správnou funkci windows si ukrojí 100MB systémový oddíl OK.Hlavně když ho neuviíim jako D:.

Vysvětlí mi někdo jak je možné že rozbalování na takhle silném PC trvá zase skoro 10 minut. A to to pojede ještě jednou :(. Aby ten systém vůbec šel aktivovat... I když možná půjde rovnou (hardwarové sestavení se neměnilo takže by se to teoreticky mohlo chytnout rovnou... po nainstalování síťovky)...

První pokrok jsem viděl při dokončování instalace zmizela ta obrazovka vybírání který systém nabootujeme.... Tak jsem stále zvědav co si to na mě ještě dneska připraví.

Neuvěřitelné povedlo se mi to aktivovat po čisté instalaci výborně =) tak teď už jen aktualizace/ovladače na všechno a za chvilku funguji =) výborně =)

Z tohoto dlouhého story plyne jedna věc. Nekupujte si pouze upgradovací medium. A když už si takové medium pořídíte. Tak vždy se zařiďte tak abyste nakonec doma měli medium, ze kterého může te udělat čistou instalaci bez stresu.

Led žárovky v praxi

Tento článek jsem napsal jako reakci na nákup diodových žárovek.
Nakoupil jsem tento model:
LED-E27-OV-84HS-C
Spotřeba: 13W
Světelný tok: 1300lm
Barevná teplota: 6000k (studená bílá)
Životnost: 50 000 hodin (klasická úsporka má 20 000)

Koupil jsem 3 tyto žárovky (jelikož mám 3. ramený lustr) v pokoji kde se svítí ~10 hodin denně.

Síla světla je úplně někde jinde. Ač původní plán byl tyto 3 žárovky nasadit jako osvětlení pokoje kde je 3. ramenný lustr. Toto se ovšem ukázalo jako neproveditelné jelikož průměr žárovky se rozšiřuje od závitu moc rychle a tak se do lustru nevešli. (Bude potřeba pořídit menší model.) Každopádně když už je mám tak jsem si řekl mno přeci je nebudu vracet. A vyrazil jsem okružní cestu po bytě a vymýšlel kde je největší provoz (aby se vyplatili).
Nakonec jsem vybral předsíň jelikož původní 11W zářivka dělala spíše mihotavé temné světlo (už odcházela) a tak jsem ji tam vložil, a pozoroval změny. Předchozí žárovka byla jen tak na stropě bez krycího skla, aby nedocházelo k útlumu už již tak slabého světla. Po instalaci této žárovky jsem pro změnu usoudil, že bude nutné toto krycí sklo osadit. Síla světla je výborná místnost osvětlená nádherně jednou žárovkou. Ovšem při pohledu na ní až nepříjemný osvícení (jako když se díváte do blesku, u zářivek to není tolik agresivní) a tak jsem na žárovku osadil původní žlutý skleněný kryt (starou žlutou komunistickou panelákovou kouli) a světe div se přesně na milimetr pasuje. Světlo se tlumenější ale stále dostatečně silné. A při pohledu přímo do světla už to není na oči taková rána.
Jelikož žárovky byli původně tři a osadil jsem pouze první tak jsem šel dále hledat. Logicky jsem došel do obývacího pokoje kde po příchodu domů rodina tráví nejvíce času. Pravidelně se zde svítí ~6-12 hodin denně.
Je zde pěti ramenný lustr a dvě lampy. Jedna lampa má menší závit a tak jsem ji vyřadil hned. Druhá lampa má závit E27 a okamžitě jsem si vzpomněl, že při čtení je její světlo nedostatečné a musí se rozsvěcet i lustr. Zde byla původně použitá 18W zářivka. Tu jsem tedy opět vyměnil. Po rozsvícení jsem ovšem zjistil, díky síle této žárovky pravděpodobně na většinu činností postačí mít rozsvícenou tuto lampičku. Krásně osvětlí celou místnost a přitom se netluče s ničím ani s televizí (z toho sem měl trošku strach). Mno a poslední kousek jsem po trošku delší úvaze umístil do jednoho ramene lustru. Jelikož ten lustr je snad nejvíce používaným svítidlem. Lustr má dvojklapátkové zapínání (dvě ramena jedno a tři ramena druhé). Umístil jsem ji tedy do jednoho ramena (jednoho z těch co se zapínají jen dvě) mno po rozsvícení v dvou ramen jedno s touto žárovkou a jedno s klasickou výbojkou. A myslím, že už nebude potřeba svítit zbývajícími rameny.

Subjektivní teplota:
Teplota světla je velice subjektivní. Proto prosím moje hodnocení berte s rezervou.
Můj názor na teplotu světla je takový, že je to studená barva. Ale pokud si ji mám představit v porovnání s denním světlem. Tak bych to vyděl následovně. Teplota se nejvíce blíží teplotě ranního světla kdy na obloze je bílá stěna z mraků, ale je už světlo jak ve dne. Prostě světlo je bílé. Tak jako když k nám prochází skrz bílé mraky. Pozor nikoli černé dešťové. Ale opravdu krásně bílé mraky. Bez příměsi teplé žluté barvy.

Zajímavost:
Po použití těchto žárovek, uvidíte veliký rozdíl mezi barvami světla. Zářivky které jste považovali za bílé jsou najednou nažloutlé. Zatímco tyto žárovky svítí opravdu bíle.

Závěr:
Konečné zhodnocení? Až na vyšší cenu se těmto žárovkám nedá nic vytknout. Svítí krásně. Studená barva muže někomu vadit osobně mám tuto barvu radši. Svítivost je opravdu dostatečná a bohatě i jedna tato žárovka osvítí celou místnost. A tak tyto žárovky mohu jedině doporučit.

Nekouřím: Den Stošedesátýdruhý

Dnes po stošedesátidvou dnech se cítím skvěle. Nekouřím cítím jak se tělo trošku vzpamatovalo... Méně se zadýchávám atd. Změny jsou to úžasné. Je až neuvěřitelné co taková drobnost dokáže =).

Jedna věc mě ale trápí, a to ta, že mě věci trápí a dotýkají se mě. Předtím mi bylo tak nějak všechno jedno teda to se moc nezměnilo. Todle je tu pořád je mi všechno jedno. Jen přeci čas od času beru věci trošku osobně.

Těším se až začne léto a celý svět začne hrát všemi barvami, a skončí todle pochmurné často zatažené počasí. A hlavně až bude zima tu tam.

Pozoruji ovšem i změny nemilé, nebo spíše překvapivé. A tyto změny mě nutí dělat věci, které bych předtím nedělal nebo by mi to bylo jedno.

Jaké to podle mě mělo přínosy? Každopádně větší finanční pohodu. Přeci jen jsem již ušetřil přes 12 tisíc korun. Což už není úplně zanedbatelná částka. Lepší zdravotní stav. (Asi budu muset trošku začít sportovat a už z toho mám noční můry xD)

Negativní přínosy? Ano určitě jsou, je to trošku více nervozity, ale tu je lepší regulovat jinými stimuly než jen a pouze kouřením.

A teď odpověď na klasickou otázku. Ve společnosti kuřáků mi kouř nevadí. Ale sere mě že mi navozuje atmosféru kouření. A tím mě pobízí si taky zapálit. Proto Všichni odnaučení kuřáci nemají rádi zakouřené prostory. Protože mají nutkání si zapálit taky. A tak se těmto prostorům vyhýbají aby nemuseli s tímto nutkáním bojovat.

To jest pro dnešek vše a zase za čas se učitě ozvu. =)

Nekouřím: Den Pětatřicátý

Dnes jsem nebyl pořádně vyspaný možná se to trošku projevilo na mých ranních aktivitách. Ale tak i tak opět sem za celý den nepocítil potřebu si zapálit. A tak snad jen mě trošku vytočil nefunkční nový toner v tiskárně.

Nekouřím: Den Čtyřiatřicátý

Dnešní den začal skvěle. S dobrou náladou se začal rozvíjet sic se nic nedělo, ale dobrou náladu sem měl. Ale bohužel jak dobře den začal o to hůř končil. Jedinou dobrou věc, kterou sem během večera mohl odfajfkovat bylo to, že i ve stresu sem si nechtěl zapálit. Což je fajn takže už 34. dní

Nekouřím: Den Třiatřicátý

Dnes po probděné noci, sem se cítil rozlámán. Ale opět můžu jen konstatovat už mě ani nenapadlo, že bych mohl udělat něco jiného něž si dát kafe. A jít zkontrolovat co se ve světě nového. Což je podle mě veliký úspěch. Možná tomu pomáhají i jiné faktory. Tak jako tak do večera jsem dělal na střídačku velký kulový a vůbec mi to nevadilo. Nakonec den nedopadl tak špatně jak to zprvu vypadalo. A opět jsem neměl jediný důvod dostat i jen chuť na cigáro. A tak jsem šťastný. A čekám, že snad už mě nic nepřekvapí.